Jistě to znáte všichni, i když asi ne osobně. Ale ve filmech jste to již viděli nesčetněkrát. Před honosnou budovu přijíždí automobily, z nich vystupují solidně odění pánové a jsou zde vítání dveřníky, komorníky a rohožníky. Ti poslední vymění rohožku, na kterou někdo šlápl za novou. Host pak pokračuje dále po koberci s hustým vlasem až k dalšímu zaměstnanci oděnému do zlata. Ten jej provází až ke vratům, vedoucím do kanceláře jejich šéfa. Těmi se vstoupí do haly a má-li člověk dobrý dalekohled tak šéfa i spatří. Host počká, až jej někdo doveze ke stolu, na kterém by bylo lze hrát kulečník, nebo i mini golf a šéf jej vítá nabídnutím doutníku, na který člověk dělá tři měsíce.
Nuže, přepych, že ano? Každý podnikatel sní o něčem podobném. Jenže když začíná, tak nemá zisk na svou kancelář, natož celou budovu. A kanceláře někde mít musí, jinak je bez živnosti. Takže hledá v inzerátech něco, do čeho by se vešel finančně, ale většinou zjistí, že nemá zrovna moc šancí. Pravda, kotec pro psy má prostoru dosti, ale do boudy nevejde psací stroj.
Tedy, on možná ano, ale úředník by musel zůstat venku. Podle našich zákonů firma nějaké sídlo, tedy pevnou adresu, mít musí. Nelze ji provozovat jen tak. Takže, pokud nepřekopeme celý rodný dům… Nyní se dostáváme k tomu, co by mohlo celou věc vyřešit. Totiž virtuální sídlo. Je to naprosto stejné jako normální sídlo, jen o devadesát pět procent levnější. Na tuto adresu chodí pošta, zde můžete využívat kancelář a všechno ostatní. Virtuální sídlo společnosti Praha pak znamená, že už něco máte, a že už jste někdo, a ne nějaký nýmand s holým, ehm, zadkem. Za naprosto bezkonkurenční cenu tedy máte splněno, co žádá stát a také máte to, co potřebujete vy. Firma, která vám toto poskytne dokonce nabízí každodenní kontrolu pošty, takže nemusíte mít obavy, že by vám něco uniklo.